Stránky

úterý 19. července 2016

Už zas píšu:plácám pátý přes devátý

Budu psát. A ráda. Inspirovala mě Helena Třešíková  a její časosběr, dále kamarád s kamarádkou, kteří říkali, že hodně lidí teď sdílí, co reálně dělají, hodně podrobně. Sice na videu, ale mně je momentálně bližší psaní. A deníčky.. a hodně podrobné.. jsem si psala odjakživa. A třetí důvod je ten, že coby zkušená samoživitelka se ráda dělím o to, co mi dává smysl. Jsou to prostě rady ze života. Jo a za čtvrté, jsem trošku exhibouš :)

Takže můj nápad je takový, že sem tam tu bude rada, ale jinak něco jako deníček, ten jsem si psala leta. Abyste mohli nahlédnout pod pokličku do jednoho obyčejného života.  Časopisy  a obecné rady jsou fajn, ale není nad report z opravdové „akce", z opravdového života.


Sýr, losos a třešně

Začnu jídlem. Jím teď za dva a pro dva. Momentálně čtu knížku Pravidla sýrárny o obnovení tradiční rodinné výroby sto let starého sýra. No a na co jsem tam asi dostala chuť :) Na sýr. Po cestě k sýru v obchodě jsem však potkala lososa a v tu chvíli jsem měla chuť na lososa, na uzenýho. Měli tam jedno jediné balení, a drahé, 100g skoro za stovku, ale říkala jsem si, že tělo asi ví, co potřebuje, že omega 3 jsou dobré pro toho 360gramového prďolku, tak jsem si ho dala do košíku. A ředkvičky - mimochodem trochu pálí, je to příjemná změna, po všech těch bez chuti - v Bille, takové ty farmářské za 10 korun byly.
No, za sýr už jsem nechtěla dávat tolik, když už tam mám toho lososa, tak jsem nakonec vzala nějakej z kravského mléka, velký, sice s plísní na povrchu, to bych teď asi neměla, ale jsem optimista. A taky si myslím, že co se má stát, to se stane.
A korbáčky.
A další sýr s ořechy.

A před krámem třešně, kilo za 49 korun, to je na Prahu krááááásná cena, paní asi potřebovala doprodat. Takže ještě kilo třešní.



Na talíř jsem si dala sýr, lososa a třešně. Ne, nepos.. jsem se. Jen ten losos mi  přišel, jako by ho předtím vyváleli v pastě na zuby. Půlku jsem snědla teda v poho, u druhý už mi přestal voňet a poslední kousek jsem vyhodila, byl i kousek tmavší, asi nějakej zbytek kůžičky.



No, prostě, když musíš tak musíš, někdy zas „musím" sladký. Ale myslím, že i zde by měla platit zlatá střední cesta: sem tam si dopřát, na co mám chuť, ale dát za pět věcí skoro tři sta, to by taky nešlo moc často. Takže ideální stav: míť chuť  na zdravý věci za dobrou cenu :)

středa 27. dubna 2016

Proč už nepíšu?


Protože kreslím.) Mrkněte: http://taucova.cz/

A další články s tematikou mateřství a samomateřství - matek samoživitelek, budu přidávat sem:
http://taucova.blogspot.cz/
záložka matkohlas.

Svobodné matky I.

Za poslední rok se okolo mne vyrojilo  asi tisíc svobodných matek. Hanička, Helena, Jana, Péťa, Kačenka, Bára, Katka, Lucka...a to jsem jistě ještě nevzpomněla na všechny, ale i kdyby, je to i tak dost.
Některé matky jsou sice "služebně starší", ale většina mladší  a ty se na mne obracejí, protože vědí, že já vím, co prožívají. Tedy víceméně. Takže prosím promiňte, ale toto je jasné znamení, abych vzala do ruky tužku a papír, protože svobodných matek - samoživitelek -  bude na světě rozhodně víc, než těch 8 zmíněných v úvodu, že.

A co tedy samomatky trápívá?

Chybí mi opora, chybí mi sdílení

Dobře, není u vás a s vámi teď ten nejbližší, otec vašeho dítěte, váš protějšek, váš partner, který by měl být první, kdo vidí, jak mímo roste v bříšku či vně, kdo poslouchá jeho srdíčko na monitoru, kdo s ním říká první slova... Ale naštěstí dnešní doba a dnešní rodiče, a tím myslím naše rodiče, už jsou zpravidla natolik uvědomělí, aby věděli, že dítě je dar! A mají z něj radost, či ne? Pokud ne oni, my rozhodně, jinak bysme je asi neměli, že.)

A že jste momentálně samy? Vy a dítě? No a co! Za prvé máte jeden druhého, i kdyby se ve vašem okolí nevyskytovali jiné spřízněné duše, a za druhé nebudete dost pravděpodobně samy napořád, že.
Pokud komunikace a vztahy ve vašem okolí z jakéhokoliv důvodu nefungují, je na čase se zamyslet, zda právě teď není čas na změnu či alespoň na pokus o změnu. Čas letí a zítra může být pozdě.
Když to nejde vyžehlit ve vaší rodině, máte přátele. Nemusí jich být moc, ale pár se najde určitě.  A i když mají svůj život a  nejspíš i své starosti, určitě je nebude obtěžovat si občas poslechnout jak se máte, co děláte a neděláte jak vy, tak vaše dítě, ba právě naopak, poslechnou si to rádi. Však jste přátelé, ne?
Další level je pak pomoc s dítětem, třeba hlídání. Někdo se na to cítí, někdo ne, to je jasné. Samozřejmě to nejde apriori od přátel očekávat "jen proto", že jste přátelé. Každopádně velké díky všem, kdo se občas cítí, je rozhodně na místě.

Další možností sdílení nabízejí mateřská centra, kde se dost možná setkáte s matkami, které řeší stejné věci, jako vy...

U mě to bylo tak, že oporou mi byla jak rodina, tak přátelé. Rodina -  rodiče i sestra -  bydlí 150 km daleko  od místa, kde žiji. Rodiče mi i nabízeli, že mohu znova osídlit svůj dětský pokoj i s malým, nicméně zůstala jsem v Praze, i když je to dražší a mít hlídání není jen tak.  Vzhledem k tomu, že rodiče chodí do práce a malej až do půl roku hodně plakal, to bylo dobré rozhodnutí. Nebylo by to lehké pro nikoho z nás, i když -  samozřejmě zvládnout by se to dalo, muselo, nebylo-li by jiné možnosti.
Velikou oporou mi byla hlavně mamka, během těhotenství, hlavně po rozchodu. Pravda, o jistých věcech se nám stále ještě komunikuje lépe přes sms či dopisy, ale i ty mají velkou sílu. Moc mi pomáhaly, moc!
Finančně mě sice rodina nepodporuje, jsou rádi, když "podpoří" sebe, ale samozřejmě, kdybych měla skonči t na ulici, tak se to vždycky dá nějak zařídit a vymyslet, když je vůle.
Přátelé - díky všem, že jsou. Speciální dík navrch těm, kteří mi hlavně během prvního půl roku byť na pět minut pohlídali Teouška, abych mohla vydechnout.
Díky Lidušce, která koukala na malýho a já si mohla dát vanu, aniž bych musela být ve střehu a natahovat uši. To byl pro mě zážitek měsíce, fakt že jo. Ono zkuste si být stále ve střehu -  hodinu, den, měsíc


Tvoříme (a něco i jíme)






čtvrtek 12. června 2014

Proč už skoro nepíšu?

Protože kreslím.) Mrkněte: http://taucova.cz/

A další články s tematikou mateřství a samomateřství - matek samoživitelek, budu přidávat sem:
http://taucova.blogspot.cz/
záložka matkohlas.

pondělí 3. června 2013

Padesát borců s nástrojema ve Hvězdě

borců a borek.)

S jakejma nástrojema? Hudebníma! Teď v neděli to byla Ústřední hudba Armády České republiky, Dasha, Aleš Briscein, tuto neděli 9. června (2013 pozn.) to bude Hudba od Bacha po Vlacha – Police symphony orchestra.

Koncert začíná ve 14 hodin naproti letohrádku Hvězda a včera, 2. června, to bylo fajn. Dokonce jsem se dojímala, ale to je asi daný tím, že jsem strašně dlouho nebyla na nějaké živé vážné hudbě, tak 3 roky bych řekla určitě. Kuci a holky včera hráli třeba Šavlový tanec, retro song Slunečnice, nějakej song ze Shreka a na závěr prý tradičně Škoda lásky. Teoušek docela koukal, chvíli  i poslouchal, i když musím přiznat, že nejvíc ho zaujaly autobusy, kterýma muzikanti přijeli. Po třičtvrtě hodině koncertu vytuhl, však taky přes poledne nespal. Já si pak v klidu poslechla ještě dalších 35 minut produkce. Navíc jsme se ještě na místo svezli vláčkem i se složeným kočárem, takže další důvod, proč jít za týden zas. Takže kdyby se chtěl někdo přidat... .)

PS: je tam i  stánek s občerstvením! (kafe, pivo, sušenky, klobása..)
PS2: vstup je zdarma.)
PS3: vláček začíná jezdit ve 12,30 ze zastávky 179 Petřiny, kyvadlově






pondělí 8. dubna 2013

Představte si, představte si, co jsem všechno koupila


Šla jsem nakupovat s deseti padesátikorunama z prasátka, zbyla mi necelá jedna  - 42 korun.
Takže tenhle nákup je za 458,- a polovinu hrášku zbaštil Teodóre už na tržnici.)
Dále 40 dkg tučného tvarohu z farmy vyšlo na 60, to uzený maso taky a filet lososa taky tak nějak. Tj. 458-180 je 278,-. Ananas byl za 30 (zbejvá 248), hruška za 6 (242), chleba za 20 (222), jo devět tulipánů, který nejsou na fotce, za 27 (195), mrkev 12 (183), houska 3! (180), jahody 10 (170), pomeranče 24 (146), rajčata 8 (138), granátový jabko 20 (118), citrony 8 (110), jabka 24 (86) a v těch zbývajících 86 korunách jsou 4 blumy (kilo za 59), hromada hroznovýho vína (kilo taky do 60, už nevím), tři červené řepy.
Jinak ten talíř na fotce je jako docela dost velkej!

A hlavně, většina těch produktů je českých. Jen blumy a jahody jsou ze Španělska a tvaroh je slovenský.) Dobře a ananas nevim.))
Nevim jak v jinejch krámech, ale v Bille jsem český objevila jen brambory a cibuli... takže příště zase hurá do tržince!